Název a vůbec i slovo „Čaj“ pochází z čínského dialektu (mandarínského a kantonského). Jinak jde o nápoj připravovaný louhováním listů čajovníku v horké vodě a nezřídka podávaný i jako sociální prostředek nebo jako zdravá forma pití (neslazený zelený čaj se dá pít celý den namísto přeslazených sodovek).

Z čeho všeho si mohu uvařit čaj?

I když dnes ví i to nejmenší dítě, že se čaj vaří z čajovníku a jen se s ním zalije voda, příprava čajů zelených a bylinkových je často nějak specifická, pakliže z něj máte dostat skutečně jen to nejlepší – stačí, abyste se u zeleného čaje spletli o pár stupňů a rázem je nesnesitelně hořký.

V přírodě se dá sehnat leccos dalšího a pro čaje vhodného: máme zde šípky (vynikající zdroj vitamínu C po celý rok), Bez/Kozičku, rakytník, břízu, kopřivu, lípu, … To ale jen v sezónu, stejně jako většina stromů, rostlin a bylin u nás), naštěstí tu máme ale i jehličnany (smrk, jedli i borovici pozná každý a opět – nasekání jehličí na jemno zajistí skvělý osvěžující a zdravý čaj). Čaje z kůry se dají uvařit také kdykoliv (dubová, vrbová, …).

Jaký čaj je nejzdravější a jaké jsou jejich zdravotní vlivy?

Je to smutné, ale aktuálně je v ČR poměrně neveselá situace: platí totiž tyto zákony a předpisy pro uvádění čaje do oběhu v ČR. Řeší to dnes zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Obecné označování potravin zase obsahuje a řeší vyhláška č. 113/2005 Sb. a podrobnější pravidla pro čaj jsou uvedena ve vyhlášce č. 330/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Problém je, že stejně jako u jiných předem zpracovaných jídel, je člověk často okraden na zážitku. Výrobce může čaj nazvat „ovocný“ i tehdy, když je tam skutečného cizího ovoce minimum. Nejvíce je tam levných složek (jablka, šípky, …), pak pár procent originálního produktu a vše je aromatizováno, aby to nějak chutnalo (Malinový čaj má u nás běžně 1 % malin!). Pokud tedy jen trochu můžete vyrazte si natrhat vlastní!

Pozitivní vliv (hlavně zeleného) čaje na lidské zdraví je dlouho známý a prokázaný. Všimli si toho již v historii: podporuje srdce, léčí kocovinu, je to stimulant, tiší žízeň, napravuje trávení, pomáhá na nervy, podporuje močový sytém a mozkovou činnost, … Zelený čaj má však i řadu účinků, jenž ještě nejsou prokázané ovšem: má pomáhat na Alzheimera, Parkinsona, chránit před rakovinou, léčí sklerózu, zabraňuje šíření volných radikálů (oxidační procesy), podporuje spalování tuků (5 šálků denně = dalších 70-80 kalorií).

V Japonsku na to téma proběhla studie a bylo zjištěno, že pijani zeleného čaje měli o 16 % menší riziko předčasného úmrtí a o 26 % menší riziko srdečních chorob. Paradoxní je i to, že v Asii kouří lidé často, ale skoro tam nejsou srdeční choroby. Má se za to, že právě díky zelenému čaji (vypijí ho zde nejméně 1,2 litru denně).

Jaké typy čajů tu dnes máme na trhu?

Čaje se rozdělují podle typu zpracování do čtyř skupin:

• Čaje bílé – pěstují se ve stínu, aby se omezil obsah chlorofylu.
• Čaje zelené – oxidace je u  nich minimální.
• Čaje polozelené – prochází oxidací a musí se sbírat v optimálním okamžiku.
• Čaje černé – lístky se naruší a oxidují dlouho ve vlhku. Černého by se mělo pít jen několik hrnků denně (čtyři maximálně!).