Jak přežít v přírodě v zimě?

Co se týče survivalu, tak zimní scénář je patrně tou nejobtížnější situací, do jaké se můžeme dostat. Jako naschvál to ale často bývá jedna z nejčastějších, takže ji jednak nesmíme podceňovat a ve druhé řadě, zasluhuje si i o to větší pozornost, protože stačí podcenit sebemenší drobnost a rázem se člověk nemusí dočkat rána.

I když vypadají zimní krajinky maximálně romanticky až úžasně, co se týče drsného a reálného survivalu, jsou to podmínky přímo pekelné: všude je mlha, voda je zmrzlá, rostliny prakticky nerostou, živočichové jsou zazimovaní / migrovali jinam, … Na druhou stranu, v zimě člověk nemusí řešit klíšťata a jídlo mu někde na stromě či v hrnci vydrží prakticky neomezeně.

I když nahlédneme do historie lidstva, tak zjistíme, že právě co se týče přežití v zimním období, pak zrovna tehdy měli lidé skutečně ty největší problémy. A dodnes je příprava na ni v oblastech s dominantní zimou tradiční náplň po celý rok: jak si kupříkladu někde na Aljašce nenachytáte dost ryb na přežití, máte smůlu a musíte lovit i v zimě na ledu (mimochodem extrémně nebezpečné kvůli kavernám).

Zima je zkrátka ten čas roku, kdy většina národů, lidí i všelijakých etnik nejvíce bojovala s přírodou o přežití – stačila špatná úroda a rázem byl hlad v celém kmeni. Moderní člověk je zase zvyklý, že se o něj postará stát v případě nouze, když platí daně, což samozřejmě být může, ale také nemusí, nakonec, zrovna zima je doslova symbolem pro špatnou logistiku (viz Napoleon v Rusku).

Proč je zimní přežití tak těžké?

Patrně každé dítě již od školky zná základy, proč je zima tak nepříjemná doba, ale jsme přece jen survivalový magazín, takže si raději vše trochu podrobněji zmíníme a probereme z hlediska vašeho přežití nějaké té extrémní zimy.

Prvním problémem, jenž na vás uvalí zimní období, je (jak již napovídá její název), extrémní pokles teplot směrem hluboko pod nulu (i v ČR je relativně běžně v nížinách okolo -20° C a místy i mnohem více / níže), což samozřejmě znamená, že udržení stálé tělesné teploty ve spánku je o to těžší a člověk se mu musí aktivně věnovat a neustále topit a sledovat oheň. Přes den se samozřejmě dá zahřát trochu lépe prací (generujete tak totiž více Wattů, jako když spíte logicky).

To ale není jediný zimní zádrhel, problém je i to, že drtivá většina rostlin již dávno vstoupila do svého stádia nečinnosti, nemají plody (v ČR sem tam roste nějaká ta zimní houba) a přestávají být užitečné jako zdroje čerstvého jídla tak, jako v létě, kdy prakticky všechny rostliny nesou semena a plody. Najít kořínky jistě jde, ale to vyžaduje perfektní znalost rostlin, navíc, je tu i riziko záměny za rostlinu jinou. To už je asi jednodušší jíst kořínky smrku, který každý pozná a je u nás nesmírně hojný.

Jelikož v zimě člověk nemá k dispozici listovou zeleninu (i kdyby stromy na podzim listy neshodily, stejně by o ně přišly při prvním větším zámrazu), tak co se týče jeho příjmu vitamínu C, musí se obrátit na plody (šípek, plané jabloně, ...) a větvičky jehličnanů – v ČR jsou to hlavně nejvíce známé jehličnaté stromy (omezte se na jedli, smrk a borovici, protože červená bobulka mezi jehličím signalizuje jedovatý tis).

A nesmíme zapomenout, že to, co již bylo řečeno o rostlinách, prakticky absolutně to stejné se dá říci i o zvířatech – většina zazimuje / žere ze svých zimních tukových / jídelních zásob (veverky, ježci, medvědi, …) a jen občas někdo loví, co pár dní (vlci, lišky, ...). Nemálo z nich sice nespí, ale odebere se za teplem do jižnějších končin Země (to platí převážně a jen pro ptáky) nebo aspoň do nižších poloh někde z nejvyšších hor.

Suma sumárum se tedy vše točí okolo dvou klíčových otázek: zůstat v teple a mít co jíst a pít.

Velmi dobrým zdrojem tuků, cukrů a proteinů jsou jehličnany a jejich kořínky, kůra a šišky. Jen si dejte pozor, aby se jednalo skutečně o smrk, jedli nebo borovici a ne nějaký jehličnan ozdobný (třeba tis s červenými bobulkami apod.), bojovat ještě s otravou je během vážné survivalové situace, téměř jistý rozsudek smrti (i kdyby vám bylo „jen“ špatně, pořád to veškeré vaše další činnosti a akce řádově ztíží).

Jak se udržet v teple?

Moderní technologie a plynové či elektrické kotle jsou v civilizaci teplem vzdáleným pouhý jeden knoflík, fungují ale jen tehdy, když jde elektřina. Dobrá izolace se pak navíc postará o to, aby většina z tepla zůstala doma. Celé je to natolik snadné a všední, že o tom člověk ani neuvažuje a ten největší zážitek má, když mu v zimě vypnou na celý den elektřinu a hrozí, že mu zamrzne topení (zvláště problém někde „na baráku“, když tam člověk není nastálo, aby tomu mohl zabránit).

Co se týče přežití venku, tak to je samozřejmě neustálý problém, jelikož bez vody člověk vydrží pár dní, bez jídla pár týdnů, ale bez tepla po něm může být do tří minut, když „zahučí“ pod led a nestihne si rozdělat oheň.

Možnost rychle rozdělat oheň i ve stresu a kompletně mokrý je tedy skutečně nesmírně důležitá, ba zcela klíčová. I v ČR umrzne za rok pár lidí – nikdo tu neumře ani žízní, ani hladem, takže když necháte konzervu doma, nic se nestane, teplo je přednější.

Patrně jste si všimli, že indiáni za polárním kruhem párkrát denně něco popíjejí z lahve. A ne, alkohol není dobrý nápad v případě zimy: sice má dost kalorií, ale odvádí teplo ze středu těla na jeho okraje (rozšiřuje vlásečnice) a tím působí zcela kontraproduktivně. Pokud pijete u ohně, je to jedno, ale napít se „na zahřátí“, to vás ve velké zimě ve skutečnosti neohřeje, ale ochladí. Ale zpět k indiánům, pijí tuk z tuleňů, protože dodá teplo a energii – a stejně byste se měli zařídit i vy, vykašlete se na na čokolády, nudle, instantní polévky, konzervy s gulášem a podobné junk-foodové ptákoviny (prakticky jen samé cukry / voda – většinou okolo 60-70 %) a noste v batohu aspoň 4-5 dl s vaším oblíbeným rostlinným či živočišným tukem (dají se samozřejmě nosit i škvarky, ale ty vás zase moc nezahřejí na rozdíl od teplého oleje...). Tuk je lepší než proteiny i cukry protože má na gram zdaleka nejvíce kalorií (asi tak dvojnásobek). Takže, za oné situace, že ho do sebe dostanete (a udržíte jej tam), máte k dispozici v jedné lahvi energii na přežití celého dne a noci (půl litru tuku = pěkných pár tisíc kalorií). Když si totiž před spaním či během dne občas potáhnete z láhve s olejem, máte brzy k dispozici teplo z jeho trávení (lidský organismus přemění tak 11-12 % energie tráveného jídla jen na teplo), což je věc, kterou byste měli dělat venku pravidelně, jelikož trávení jídla zvýší jednak váš tepelný komfort a za druhé i radikálně zvýší šance na přežití – a to tím spíše, když je zima a vy spíte někde venku. Samozřejmě neuškodí trénovat již dopředu a občas si ho trošku zkusit, ať vám z něj pak není špatně…

Následovat nějakou stezku nemusí být ještě zcela zaručeně optimální cestou z lesa – řada lesáckých stezek se totiž proplétá naší krajinou zcela bez systému, jsou používané jen po část roku, vedou opačným směrem, než potřebujete, … Bez mapy a kompasu je navíc jakékoliv zimní cestování prakticky nemožné, ba nebezpečné, díky systematicky zatažené obloze a nemožnosti určit směr jinak (slunce, hvězdy).

Všeobecné tipy pro zimní přežití v ČR

Připravte se též na to, že oheň je bez kamen poměrně neefektivní formou tepla, takže ho klidně spálíte i 2-3x tolik, nežli doma v hi-tech kotli.
Asi každému je jasné, že je potřeba se oblékat v zimě tepleji, jak v létě, přesto však ale, je tu pár drobností, na které je nutné pamatovat. Základem je oblékání v mnoha vrstvách a jejich odkládání a oblékání podle toho, jak moc náročné činnosti právě děláte (dělání dřeva vás jistě rozpálí více, jak sezení nad zvířecí stezkou na posedu).

Člověk se nejsnáze zahřeje přes den právě prakticky neustálou prací, tak ale té se stejně v rámci survivalové situace nevyhnete, není to pochopitelně grilování se známými! Jenomže na práci potřebujete energii a tudíž i něco jíst: čímž jsme opět u odstavce výše o tuku.

I když to tak možná člověku sedícímu v zimě v teplé místnosti za PC nepřipadá, i v zimě se můžete přehřát. Poté se vaše tělo zpotí a musíte si sušit šaty. K této situaci by ideálně nemělo dojít (viz režim s odkládáním a zase oblékáním šatů), protože vás to ohrožuje (blíží se ledová noc a vy jste promočení pomalu přimrzajícím potem) a zdržuje (musíte se usušit, namísto toho, co byste dělali něco užitečnějšího, třeba sháněli další jídlo – i pár přemrzlých šípků je úžasný nález!). Když už se ale přehříváte, je vhodné toho využít třeba k rozpuštění sněhu v láhvi na pití v kapse od bundy.

Co se týče rozdělání ohně, tak mějte u sebe v kapse či KPZ minimálně tři cesty, jak to provést: sirky (raději zakápnuté voskem proti vlhku), zapalovač(e) a křesadlo a použijte ten způsob, jaký je vám nejbližší.

Když narazíte na nějakou zimní loveckou boudu, chatičku či vlek, tak ji / ho samozřejmě, maximálně využijte jako improvizované přístřeší a pak ji ideálně zanechte v takovém stavu, v jakém jste ji našli. A pokud to jen trochu půjde, zkuste zapátrat dalekohledem ve vašem okolí po další civilizaci.

Nepodceňte ani dobrou čepici, protože 25 % vaší krve je právě v hlavě a teplo tudy nejsnáze utíká.

Vaší nejlepší ochranou proti zimě je oheň, pakliže není, pak nezbude, nežli zůstat jen u spacáku a popřípadě i pravidelného pohybu zhruba co hodina.

Nezapomeňte ani ani to, že když jde opravdu o krk, tak ztratíte svoje dovednosti, popřípadě budou radikálně zredukovány. Je jedna věc rozdělávat oheň doma křesadlem na zahradě se suchým dřevem a v dokonalém stavu a druhá, když jste právě spadli do potoka a nekontrolovatelně se třepete. Zkuste si příště, ať bude mít třeba chřipku, jít jen v pyžamu do sněhu v takovémto stavu rozdělat oheň, bude to co do hrůznosti zážitku dost podobné a když pak někdy půjde opravdu o život / zdraví v zimě v lese, již vás to tak nešokuje a neohromí, protože ten pocit již budete znát a „dáte se rychleji dohromady“… A patrně si také všimnete, že když je člověk ve stresu a v ne právě špičkové kondici kvůli zimě a hladu, snadno udělá nějaké špatné rozhodnutí (jít či nejít po cestě nebo večer ještě kousek a počkat s přístřeším?), jenž ho pak mrzí a může stát zdraví.

V zimě není problém s všelijakou poletující havětí, takže nechte doma všechny podobné věci, jenž by vám jinak zbytečně v batohu / KPZ zabíraly místo – všelijaké spreje na komáry, sady na klíšťata, moskytiéry, … Je skutečně zbytečné, aby člověk uprostřed lesa zjistil, že půlka jeho výbavy je ještě z minulé letní akce, kterou jste zapomněli vytáhnout po sezóně.

Pakliže budete stavět zimní přístřešek z větví, aby vás skryl před tím nejhorším, tak nezapomínejte, že čím menší bude, tím snáze jej i svým tělesným teplem zahřejete (jestliže máte v KPZ čajovku (nebo rovnou více), bude vaše situace hned veselejší – dá se na ní uvařit jídlo / čaj z jehličí a šípků, přenést oheň, usušit mokré sirky, dodá 30-50 W tepla a světla, ...).