Nylon

Nylon je označení pro skupinu syntetických polymerů, termoplastů. Základní řetězec těchto polymerů je tvořen peptidickými vazbami, proto jsou také často označovány jako polyamidy. Nylon je první syntetický polymer a první syntetické vlákno, které bylo vyrobeno přímo z uhlí, vody a vzduchu a které mělo komerční úspěch. Protože označení nylon není chráněné, používají je výrobci v obchodním styku nejen pro původní skupinu polyamidů 6.6, ale pro všechny druhy polyamidových vláken.

V roce 1930 objevili v laboratoří firmy DuPont v USA polymer, který se nechal protahovat na vlákno, měl však nízký bod tání. Doktor Wallace Hume Carothers, předák v laboratoři, pak provedl pokusy s asi 100 amidovými sloučeninami, z nichž jedna – polyamid 6.6 – měla vyhovující hodnoty (např. teplotu tání cca 260 °C) a tu si v únoru 1935 nechal u firmy DuPont patentovat. K původu pojmenování vynálezu na nylon se najdou v literatuře různé verze (asi nejčastější je, že se jedná o zkrácení anglického výrazu New York London, tedy česky New York Londýn, další verze je akronym z Now You Look, Old Nipponese! vztahující se k tehdejší válce mezi Japonskem a USA), jisté je jen, že nylon není patentován jako obchodní značka. V anglosaských zemích se označení nylon začalo používat jako souhrnný pojem pro lineární alifatické polyamidy.

Nylonové vlákno se nejdřív (od roku 1938) používalo na štětiny kartáčů a podobné předměty. Prvních 5 milionů nylonových punčoch bylo v květnu 1940 během několika hodin rozprodáno a nylonky se rázem staly synonymem pro vysoce kvalitní a praktické punčochové výrobky. S výrobou evropského a asijského „nylonu“ se začalo o 5–10 let později a sice pod jiným označením a většinou z jiné výchozí sloučeniny než DuPontův polyamid. Například německý perlon (1943) nebo český silon (1947) a nejméně deset dalších jsou vyrobeny z kaprolaktamu jako polyamid 6 na rozdíl od nylonu (polyamid 66 z AH soli).

V padesátých letech byla vyvinuta nylonová vlákna na pneumatikové a řemenové kordy a speciální staplové vlákno na koberce. V roce 1960 byla zavedena výroba tzv. kontinuálně objemných tvarovaných filamentů (BCF), ze kterých se dnes vyrábí více než polovina textilních podlahových krytin. V šedesátých letech přišly aramidy (nomex, kevlar), které také vychází z polyamidového základu, začátkem 70. mimořádně odolná pryskyřice (zytel) a v 80. letech filament z polyamidu 6.6 na punčochy o jemnosti 10 denier. Světová výroba polyamidových vláken zůstala přes všechny technické inovace v roce 2007 na úrovni 4 milionů tun z roku 1990. Nylon byl co do množství už dávno předstižen polyesterem (univerzálnější použití v textilním sektoru) a později i propylenem (podstatně levnější výroba). Výrobní náklady jsou u polyamidů dvojnásobné oproti polyesteru a u polyamidů nejsou definitivně vyřešeny ekologické problémy s rajským plynem, který při výrobě uniká do ovzduší.