Bráno čistě z hlediska chemie a jejího názvosloví, pak je Teflon polytetrafluorethylen (zkráceně PTFE anebo také polytetrafluorethen) či fluorovaný polymer. Ponejprv jej ve svých zkumavkách připravil jeden chemik u společnosti DuPont, pan Roy J. Plunkett. Polytetrafluorethylen se ale prakticky nepoužívá, naopak jeho obchodní název „teflon“ zná kdejaká hospodyňka. Občas jsou ovšem k vidění ještě některé další obchodní názvy polytetrafluorethylenu jako je Dyneon™ PTFE (v minulosti Hostaflon™) a Gore-Tex™ (PTFE membrány).
Teflon dnes najdeme i na místech, kde bychom jej standardně nečekali, což je zcela nezbytné si v moderní kuchyni uvědomovat.
PTFE patří do skupiny tzv. termoplastů, i když ani to není stoprocentní zařazení, jelikož některé z jeho vlastností by jej zařazovaly spíše do skupinky se jmenovkou „reaktoplasty“. Za běžných pokojových teplot jeho hustota dosahuje cca 2200 kg/m3, tedy hodnota u plastů zcela rekordní výše. Standardně PTFE taje za teploty dosahující přibližně 327 °C, ale jeho základní vlastnosti se začínají měnit již okolo 260 °C, ovšem při jeho zahřátí nad teplotou 350 °C nastává rozklad, PTFE pak hoří při 500-560 °C.
Jedná se (nijak překvapivě, s ohledem na jeho rekordní váhu) o polymer s velmi vysokým kyslíkovým číslem (95-98), což PTFE taktéž samozřejmě řadí mezi tzv. samozhášivé polymery (mimochodem, považuje se za takový jakýkoliv s OI s aspoň 21). Tím pádem se i z PTFE stává velmi užitečný samozhášivý polymer uplatňovaný v širokém spektru moderních produktů.
Pokud nepočítáme krytí prakticky veškerého nádobí a kuchyňských nástrojů, pak pro někoho možná trochu nečekaně, ale je faktem, že se teflon dá aplikovat i na textilní vlákno. Poté se daná látka logicky stane přirozeně vodoodpudivou. Dá se tedy dnes poměrně běžně narazit na všelijaké teflonové ubrusy apod.
Pyrolýza PTFE se dá vystopovat již u 200 °C, tehdy totiž začínají vznikat fluorované plyny sublimující do okolí. Studie neukázaly žádné významnější problémy a zdravotní rizika u lidí při teplotách až do 250 °C (s výjimkou ptactva!). Jde o to, že když se značně přehřeje PTFE (myšleno na teploty běžně se doma nevyskytující), mají potenciál k tomu, způsobit tzv. symptomy "horečky z polymerového kouře", což je běžný chřipce podobný stav, který ale rychle odezní. Pozor ale, u ptáků může být tento kouř fatální (i velmi mírná expozice výparům = dýchavičnost, poruchy koordinace a útlum, při vyšších expozicích smrt) s ohledem na jejich citlivý respirační systém.
Jako každá moderní technologie, i teflonové nádobí je dobrý sluha, když respektujete všechny jeho vlastnosti a rizika. Každopádně, je dnes velmi těžké na něj mezi nádobím a kuchyňským vybavením, obecně bílou technikou, nenarazit, takže je rozhodně dobré, ba nezbytné, dobře znát jeho limity, chování a vlastnosti.
Připomínáme, že běžné kuchyňské oleje a jedlé tuky začínají „kouřit“ zhruba okolo 200 °C – sám tento stav dráždí sliznice a v nevětrané kuchyni může způsobit nemalé problémy. To ale je většinou ještě pořád dost daleko před hranicí 260 °C (oficiální maximální povolená teplota zmíněna DuPontem), při níž se již teflon začíná pomalu rozpadat. Navíc, málokdo hřeje teflonový povlak systematicky „nasucho“ a prázdný. Vznik výparů má malý vliv na lidi, ale ptactvo si určitě odneste jinam!
Abychom věci uvedli v kompletní šíři, musíme si zmínit i pohled americké neziskové aktivistické organizace Environmental Working Group (EWP). Ta se dlouhodobě staví proti používání PTFE, jelikož v krvi sedmi zaměstnankyň pracujících u DuPontu bylo v roce 1981 nalezen zvýšený výskyt amonné soli kyseliny perfluoroktanové (C8), jenž způsobuje potraty u krys. Tento problém by ale již měl být vyřešen, protože sama společnost DuPont látku C8 z procesu výroby rychle odstranila.