Spaní pod širákem – popřípadě ve stanu – má svoji neopakovatelnou atmosféru. A jsou mezi námi tací, kteří se do spacáku rádi zavrtají i v minusových teplotách. Probudit se do mrazivého rána může být kouzelné – tedy aspoň v případě, že se na spaní správně připravíte.
Mnozí outdooroví nadšenci ve spacím pytli nespávají jen přes léto, ale také na jaře, na podzim, a dokonce i v zimě. Tři chladnější roční období se vyznačují ranními mrazíky. To, že si s sebou ponesete spacák, který bude nízkým teplotám přizpůsoben, to už tak nějak automaticky předpokládáme. Pojďme se na to ale podívat podrobněji.
Co všechno by ale váš spací pytel měl splňovat, abyste nezmrzli a noc přežili (tedy spíše prožili) pokud možno komfortně, si řekneme na následujících řádcích. Vyberte si takový model, který odpovídá vašim požadavkům a podmínkám, ve kterých se chystáte přespávat venku (případně ve stanu).
U každého spacího pytle naleznete různé teplotní údaje, které jsou podrobněji vysvětleny v článku o teplotních údajích spacáků. Pro nás je důležitý pojem komfortní teploty, který definuje teplotní limit, při kterém se uživateli ve spacáku spí pohodlně. A zajímat nás bude i mezní teplota, při které vám ještě nebude zima, i když takové pohodlí už zažívat nebudete.
Vzhledem k problematice izolace by spacák měl být přizpůsoben nejen svou komfortní teplotou, ale také velikostně. Zkrátka byste v něm měli mít dostatek prostoru okolo sebe, který budete moci vytopit svým tělesným teplem.
Samotný spacák totiž nemá hřát, ale izolovat. A jako „radiátor“ funguje lidské tělo, které si kolem sebe vytváří vzduchovou vrstvu odpovídající teploty. Spacák se „pouze“ postará o to, aby toto teplo neuniklo do ovzduší, respektive unikalo co nejpomaleji.
Velikost spacího pytle je proto třeba přizpůsobit i tomu, zda se v něm chystáte spát jen ve spodním prádle, nebo si plánujete obléct více vrstev. Navléknete-li se před spaním do bundy a kalhot s tím, že vám takto přece musí být menší zima, může být veškeré snažení kontraproduktivní. Kvůli extra vrstvám oblečení totiž může zmizet právě ta důležitá vrstvička vzduchu, a vlezlý chlad se tak může snadněji dostat k vašemu tělu.
Pokud je vám ve spacáku zima, přestože teplotní limit jste dodrželi a vzduchovou vrstvičku kolem sebe máte, můžete extra oblečení v nouzi položit spíše zvenku na spacák. I když musíte počítat s tím, že vám do rána zvlhne.
Po materiálové stránce není na výběru spacáku prakticky co zkazit. Moderní spací pytle jsou totiž v globálu dobře přizpůsobeny svému použití.
Syntetická výplň je lehčí, peří je zase výhřevnější. I když možná stejně jako my nedáte dopustit na přírodní materiály, myslete na to, že pokud peří zmokne, bude špatně schnout a spacák bude těžký na přenášení. Zejména u zimních spacáků však rozdíl v hmotnosti pocítíte i u naprosto suchého kousku.
Co se týče konstrukce, většina uživatelů sáhne po mumiových spacácích, do kterých si můžete zabalit i hlavu, což je hlavně v zimě dost zásadní funkce (viz níže). U mumiových spacáků navíc můžete regulovat izolaci šňůrkou okolo hlavy a přizpůsobit ji vašim tělesným proporcím. Dekové spacáky si nechte spíše na léto.
Kromě samotných spacáků máme v nabídce i žďáráky. Zatímco některým outdoorovým nadšencům mohou připadat zbytečné, jiní na ně nedají dopustit. Pro zimní období se přikláníme spíše k té druhé skupině. Žďáráky neboli bivakovací vaky jsou jakési obaly, které chrání jak spacák, tak i vás samotné.
Žďárák zase tolik navíc neváží a může sloužit jako extra pojistka proti nadměrné zimě i vlhkosti. Jestliže přes všechnu snahu přece jen neodhadnete teplotní limity, potom může být žďárák vrstvou izolace navíc a nahradit oblečení, o kterém jsme hovořili výše. Navíc u žďáráku tolik nevadí, že zvlhne (a že v zimě cokoliv schne špatně).
Navzdory všem snahám přizpůsobit se zimním podmínkám se to zkrátka někdy nepovede a ve spacáku vám bude zima. To se může stát i v případě, že v předpovědi počasí sledujete očekávanou reálnou teplotu, ale pocitová teplota vám unikne. A přitom pocitová teplota může být oproti té reálné, kterou naměříte na teploměru, řádově o celé stupně nižší. Stačí, když bude foukat mrazivý vítr, což se v průběhu zimy stává poměrně často.
V takovém případě opět pomůže myslet preventivně. Jakými triky si tedy lze zvýšit teplotní komfort?
Jestliže se v zimě pohybujete v místech, kde leží aspoň trochu větší vrstva sněhu (případně jsou zde nafoukané závěje), máte napůl vyhráno. Stačí si ve sněhu vyhloubit bivak, který funguje jako další vrstva izolace. Účinný je zejména proti větru a snížené pocitové teplotě.
Nezapomeňte ovšem (a to platí nejen pro bivakování ve sněhu) na účinnou izolaci zespodu, tedy na pořádnou karimatku.
Karimatka pod vaším tělem supluje funkci spacáku. A to zkrátka z toho důvodu, že jak na spacáku ležíte, stlačujete vrstvičku izolace pod sebou a také zde chybí potřebná vzduchová vrstva. Karimatka dále chrání spacák (a vás) před vlhkostí zespodu.
V zimě je třeba dbát i na to, že nejhůř izolovaným místem na těle bývá zpravidla hlava. Je sice mýtus, že hlavou uniká 30 % tepla – každým centimetrem čtverečním na těle totiž uniká zhruba stejné množství tepla. Záleží samozřejmě i na dalších faktorech, jako je vlasový porost či tělesné ochlupení.
Chceme tím však říct, abyste si minimálně od podzimu do jara nasazovali ve spacáku čepici. Přestože nejde o 30 %, mohou být tepelné ztráty v oblasti hlavy stále poměrně významné.
Ještě než vyrazíte na cestu, vyzkoušejte si nanečisto, jak se s vaším spacákem pracuje, zejména pokud ho máte nový. Manipulace se spacím pytlem sice většinou bývá poměrně přímočará, přesto si ale zejména v chladném období prakticky otestujte, jak se stahuje kapuce spacáku nebo jak se zapíná zip.
Navíc je ideální, je-li zip osazen krycí légou. Kdyby náhodou nebyl, přibalte si s sebou izolační pásku nebo nějakou lehkou deku, abyste před spaním zamaskovali slabé místo.