Spacáky a jejich testování pro zákazníky, to je dnes doslova věda. Dny, kdy se informace o jimi zvládaných teplotách určovaly tak trochu odhadem a stylem „jedna paní povídala“, jsou dávno pryč. Dnes vše podléhá specifické evropské normě EN 13537, která řeší jednak pojmy okolo a v řadě druhé, dozvíme se z ní i to, jak to je se všemi těmi teplotami u spacáků.
My se dnes rozhodně nebudeme probírat stránkami suchých právnických předpisů, ale soustředíme se u spacáků spíše na praktické rozdíly a konkrétní informace. Ještě snad jeden pojem na úvod. Zkušený subjekt je taková osoba, jenž dokonale zná silné i slabé stránky svého spacáku a umí je dokonale využít ve svůj prospěch. Perfektně zná slabá místa spacáku a ví, jak se proti nim chránit. Ví také, jak minimalizovat svůj profil v rámci tepelných ztrát.
Toto je teplota při níž jakkoliv zkušený uživatel (a klidně ještě i v dalším oblečení) musí být připraven na silný pocit chladu. Skutečně to není žádná legrace již – hrozí poškození vašeho zdraví prochladnutím a měli byste se jí pochopitelně vyvarovat, co to jen půjde. I při schoulení a třesu dochází ke stálému prochládání. Suma sumárum, nedá se vydržet déle jak pár hodin bez trvalých následků. Nezkušená osoba může zaplatit zdravím i životem.
Dá se říci, že je to nejzazší hranice pro komfortní rozsah. Zkušená osoba, která se přizpůsobila okolí i spacáku a se svým oblečením se ve skrčené pozici nalézá v teplotní rovnováze a ještě nepociťuje chlad. Osoba již bojuje proti chladu skrčením se, ale ještě se nekontrolovatelně netřese chladem.
Je to střed komfortního rozsahu, v němž je zkušený majitel spacáku s odpovídajícími šaty na spaní, co zná svůj spacák, ještě v tzv. tepelném klidu. Jinými slovy, nepociťuje ještě chlad. Uživatel nezkušený, který nepřizpůsobí ani podložku, spacák a své oblečení se již ale bude nacházet jakoby a pocitově v teplotě o stupeň horší – mezní!
Jedná se o horní hranici komfortního rozsahu spacáku. Je to vlastně teplota, kdy se částečně odkrytý majitel spacáku ještě nepotí. Jeho poloha se bere jako s pažemi a rameny mimo spacák. Zipy jsou všechny otevřeny.
Rozsahy teplot se u některých moderních spacích pytlů (jako třeba u modelu Spací pytel FJORD NANSEN® Drammen L do teplot -9 °C, 6 °C, 11 °C, 23 °C) poslední dobou (jsme přece jen v EU) měří a určují i podle evropské normy EN 13537-2004. Její definice je pak následující
Mnoho z nás si to neuvědomuje, ale vlastní tepelnou izolaci spacáku ovlivňuje nespočet faktorů. Tak kupříkladu: kvalita izolační podložky, vlhkost vzduchu, rychlost větru, též vlhkost izolační náplně ve spacáku, …
Lidské tělo si ale také nárokuje hodně z faktorů – vliv má to, kdy jste naposledy jedli, míra aklimatizace na prostředí, psychický stav dané osoby, … A to ani nemluvíme o tom, že subjektivní vnímání chladu je vždy rozdílné.
Pokud to byť jen trochu půjde, vždy si najděte čas na to, abyste spali na suchém a v suchém, protože mokré věci odvádí teplo čtyřiadvacetkrát rychleji. Samozřejmě, i všechny tyto právě nahoře zmíněné hodnoty se řeší u spacáků cele a kompletně suchých (tj. Extrémní teplota Text, Mezní teplota Tlim, …)!
Veškeré řečené laboratorní podmínky jsou pouze standardizovaný obecný průměr, který se může právě u vás i velmi nečekaně lišit tím či oním směrem. Je to tedy spíše cosi jako základní nápověda, podle níž si dále věc dohledáte/vybavíte podle svých specifických nároků.
Faktem rovněž zůstává, že celková ochrana spacáku garantujícího určitý tepelný komfort negarantuje i celkový pocitový komfort. Jinými slovy, celé vaše tělo může pociťovat jednu věc a pouze vaše nohy mohou být o stupeň + či – od normy. Norma zkrátka podobné lokální rozdíly vůbec neřeší, takže počítejte i s nimi. Nakonec, lidské tělo je ten nejsložitější stroj na světě, proto opatrně s ním…