Aktuální trend hlásá „jděte ven naboso, je to zdravé“. To si samozřejmě můžete dovolit, pokud jdete na krátkou procházku za humna. Čím dál víc lidí se věnuje outdoorovým nebo army aktivitám a zde se bez kvalitní a pohodlné boty prostě neobejdete. Dokonce bych řekl, že dobrá obuv, bude naprostý základ. My se dnes v článku podíváme, z čeho se boty skládají a z jakých materiálů jsou vyrobeny. Povíme si pár slov k jednotlivým částem boty a řekneme si jaké materiály se používají a které je dobré využít do hor a které naopak vzít jen na procházku přes les. Bota se skládá z velkého množství jednotlivých částí, kde materiál a provedení určuje její užitné vlastnosti.
Dobrá podrážka vás podrží v terénu, zabrání uklouznutí na skále, zmírní nárazy, zamezí propouštění vody zespodu boty, ale hlavně chrání vaše chodidla před zimou. Nejvíce se liší podrážky na první pohled asi vzorkem (profil podrážky). Obecně tedy platí, že čím horší terén (suť, strmý terén, skály), tím potřebujete hrubší a tvrdší podrážku a vzorek.
Podrážka nejvíce ovlivňuje váhu boty. Je dobré mít na mysli, že pokud zvolíte nižší a tenkou podešev, boty sice budou lehké, ale budete cítit každou nerovnost terénu. Do horských oblastí je vždy nutností vyšší a tvrdší podrážka, která v mnoha případech má na začátku a konci výstupky na mačky nebo nesmeky. Výstupky ale nejsou nutnost, mačky jdou většinou na botu připevnit i bez těchto výstupků.
Mezi asi nejznámější výrobce podrážek patří italská firma Vibram©. Podrážky od nich využívají snad všichni známí výrobci bot. Mnoho obuvnických firem si ale nechává vyrábět své vlastní podrážky, tedy alespoň pro určité modely. Mezi takové firmy patří třeba Salomon, Meindl či Boreal atd.
Asi nejdiskutovanější a nejrozporuplnější část boty. Panuje mnoho názorů, jaký materiál je nejlepší a kam. Zkusím uvést základní rozdělení a doporučení, ale protože jsme každý jiný, vždy to chce vyzkoušet a najít si to svoje. Kromě materiálu, je velice důležité, aby bota „sedla“. Tvar určuje právě svrchní materiál. Každý výrobce má jiný tvar boty, a proto je dobré vyzkoušet vždy více druhů bot. Pokud totiž zvolíte špatně a bota nebude „sedět“ jak má, nejen že se vám špatně půjde, ale navíc si koledujete o zdravotní potíže.
Boty jsou od výroby vždy užší. Každou botu je třeba rozchodit podle svého. I velice lehké boty se musí takzvaně „rozšlápnout“ i když to není tak znatelné jako třeba u pohor. Z tohoto důvodu není dobré kupovat boty z bazaru. Pokud tak učiníte, dlouhou dobu trvá, než si bota zvykne na vaši nohu. Bota pak už ani nemusí mít všechny požadované vlastnosti, které by měla splňovat.
Nyní se pojďme podívat na rozdělení používaných materiálů:
Jedna z nejrozšířenější kategorie outdoorových bot. Právě kůže je nejklasičtější materiál pro výrobu bot, které mají být použity v náročných podmínkách a zároveň by měly mít co nejdelší životnost.
Boty z kůže mají vysokou odolnost a dobrou izolaci. Kůže velice dobře dýchá, avšak její voděodolnost vždy zaručuje ještě jedna polopropustná vrstva.
Někdo může považovat za nevýhodu fakt, že o kožené boty je třeba se starat. Dost často všem tvrdím, že je úplně jedno, jaké mají boty, protože by se měly starat úplně o všechny. Což platí pro veškeré vybavení, nejen boty. U kožených bot je spíše důležité dívat se jaké přípravky použijete.
Nejčastěji používané syntetické materiály jsou v dnešní době asi tkaniny, které bývají v některých případech doplněné kevlarem. Kevlar se většinou použije na zakrytí špičky a tím zvýší odolnost syntetiky, proti okopání nebo jiným poškozením.
Látkové boty mají tu výhodu, že jsou oproti koženým lehčí a rychleji uschnou. Toto je však bohužel vyváženo tím, že jsou více náchylnější na oděr a také se musí více impregnovat, aby byly odolné.
Uživatelsky nejpřijatelnější kombinace. Boty kombinující textil a kůži jsou většinou skvělou alternativou, pokud se nemůžete rozhodnout pro jednu z možností. Takovéto boty jsou nejen nejlepším cenovým kompromisem, ale také je to zlatá střední cesta, co se týče váhy a odolnosti. Místa, která jsou nejvíce namáhána bývají často pokryta kůži a zbytek boty je dotvořen textilem. Touto kombinací docílíme efektivní prodyšnosti a odvětrání boty.
Takovéto boty nevidíme až tak moc často. Nejčastěji je můžete vidět ve formě holínek. Používají se však také jako skelety pro zimní mrazové boty. Obrovská výhoda je zde v tom, že materiál není nijak náchylný a prakticky se o něj nemusíte starat vůbec.
Říká se jí nejčastěji ochranná vrstva. Zajišťuje to, že bota nepropustí vlhkost, i když botu ponoříte třeba do potoka. V posledních letech se pro nepropustnou membránu stalo synonymum slovo GORE-TEX©, avšak existuje mnoho jiných výrobců. Vždy je však třeba podívat se na vodní sloupec a celkovou stavbu boty, abychom si zajistili, že vše projdeme „suchou nohou“.
Stélka je vnitřní výztuha boty, bývá nejčastěji vyrobena z plastických hmot. Platí zde stejné pravidlo jak u podrážky. Pokud nesete na zádech plnou polní a plánujete jít náročným terénem, je třeba aby stélka držela botu tuhou. Naopak, když chcete co nejpohodlnější chůzi, je třeba aby stélka při chůzi pracovala stejně s pohybem nohy.
Tuto část boty vezmeme velmi rychle. Zde je nutné dodržet pravidlo, že méně je někdy více. Čím více spojů, ať už šitých nebo lepených, tím větší riziko poruchy integrity či znehodnocení boty povolením spoje. V mnoha případech totiž švy plní pouze estetickou funkci.
Aby bota držela dobře na noze, potřebujete ji vždycky utáhnout. Nejčastější je klasická tkanička, která může být protažena rovnou svrchním materiálem nebo může vést skrze kovová očka. Nejčastěji je šněrování nahoře vybaveno háčky, pro pohodlné a co nejrychlejší a nejlehčí utažení. Existují však i jiné systémy.
Můžete se setkat s třeba nesymetrickým proražením dírek pro tkaničky nebo můžete vidět takzvané „stahovací systémy“. Používají blokovací, stahování či kuličkové kladky. Tento systém je proslulý asi nejvíce u firmy Salomon®.