Podvodné jednání je jedna z nejstarších vlastností biologických tvorů (kukačky to dělají též), jenž teprve člověk se svojí inteligencí dovedl opravdu k dokonalosti. A naštěstí / naneštěstí (to dle vašich cílů a chování) přetrvalo až do naší doby.
I když se různé instituce (a jejich různé morální kodexy typu náboženství nebo zákony civilizací) snažily lidské lhaní postihovat a podpořit v lidech správné chování tresty (i smrti), tak i přesto v lidech dodnes přetrvalo.
Namísto proměny tohoto článku v další pustou polemiku na téma lež, lháři a poškození, jaké vám mohou způsobit, tak se zaměříme dnes hlavně na praktické věci a jak se s oběma těmito prolhanými typy vypořádat.
Nakonec, velká část dospělosti je i to, přijmout věci takové jaké jsou a adaptovat se co nejrychleji, namísto planého fňukání, jaké chcete, aby věci byly. Takže pokud chcete žít nadále na této úžasné modré kouli vesmírné, asi vám nezbude, nežli akceptovat a poznat i ty.
V dnešním článku se zaměříme na to, jak poznáte, že vám někdo lže. Bude to pár všeobecných tipů a nějaké ty návody. Určitě vám nemůžeme slíbit, že se z vás stane lidský detektor lži, ale určitě budete lépe vybavení při setkání a jednání s těmito lidmi a snáze se vyhnete jejich lživým trikům.
Ve stručnosti řečeno, toto je seznam věcí, na jaké je dobré si dát pozor:
Lidé lžou z nejširšího množství důvodů. Z jakýchkoliv pohnutek a cílů, jenž jim dopomohou získat něco, co potřebují. Ať již chtějí získat cokoliv, princip za lží je prostý.
Lidé lžou proto, aby nabourali vnímání reality jiných ke své výhodě a ovlivnili jejich názor a závěrečný soud nad něčím. To je vše.
Nebudeme se příliš hluboce nořit do fascinující a komplikované tématiky lidského rozhodování, k tomu bude stačit, že dobře upletená, dobře sdělená a uvěřitelná lež je schopna zcela změnit interakci s někým právě ve prospěch lháře.
Pokud to aplikujete celé na katastrofy a survival, tak lidé vám tehdy mohou lhát z nejrůznějších důvodů.
Mohou lhát tím, že tvrdí, že jsou na tom hůře než ve skutečnosti (mají tam někoho, kdo je na tom velmi zle), aby zahráli na vaše sentimentální já a vyrazili z vás zásoby nebo informace, kde máte tábor, kolik máte lidí atd.
Mohou vám také lhát v nouzové situaci ohledně bezpečného směru a tím vás vlákat do pasti nebo jiné nevýhody. A také vám mohou lhát o tom, aby ze sebe dostali nějaké podezření, jenž o nich máte na základě něčeho (kapka krve na tričku). To opět z důvodu, že se chystají teprve něco provést anebo to již provedli.
Někteří lidé lžou více pasivně jen proto, aby si udrželi své karty (a tím i další šanci na hru) v ruce blízko hrudi. Informace je vždy munice a vy nechcete, aby se tato informace postavila právě proti vám.
Proto následuje lež některé lidské životy jako permanentní oblak a kampaň dezinformací kroužící okolo nich. Často ani nemají co získat z toho, možná jsou to patologičtí lháři, to ale není vždy ten případ.
To klíčové pro vás ale je, že se nestanete obětí podobného lháře. A to speciálně platí tím spíše pro situace a věci, jenž jsou pro vás potencionálně klíčové, ba životní důležitosti.
Rozhodnutí, jaká uděláte ve vaší survivalové situaci založená na lžích mohou skončit s negativním výsledkem nebo dokonce i vaší smrtí.
Věřit proto někomu, kdo žebrá o pomoc nebo je jinak v nouzi, vás může nalákat do pasti, z jaké se snadno nedostanete nebo vás to celé bude stát extra zásoby, jenž by byly lépe použity pro vaši vlastní rodinu / skupinu.
To logicky znamená, že se musíte naučit dokonale rozeznávat lháře a reagovat na ně odpovídajícím způsobem.
Jednu věc si musíme ujasnit hned dopředu. Je jedno, co vám řekne nějaký expert, je jedno, co vám slíbí a ohledně rozeznávání lhářů řekne a je jedno, co tvrdí, jednoduše zde není cesta, jak stoprocentně poznáte, že je někdo lhář, dokud zde není důkaz o opaku.
Není zde v lidském chování jediný spolehlivý ukazatel anebo snad sada chování, jenž jsou zaručeným tipem, že vám někdo lže.
Detekce lží není dokonalá věda, ale sada komplexních dovedností, jenž je třeba odhalit, nechat vykvést a cvičit.
Budete muset analyzovat vícečetné chování určitých subjektů a to často chování konfliktní a pak to vše srovnat s psychologickým profilem normální osoby, jakou berete za normu v tomto jako pomocnou síť, do níž zachytíte lháře.
Jedna osoba může vykázat jeden takový ukazatel, nebo všechny a přesto je k vám stoprocentně pravdivá. A na druhou stranu, další se zdá jako naprosto v pohodě člověk, ale je to manipulátor a psychopat dokonale ovládající své emoce.
Někdo slušný a hodný se může zdát často jako lhář. Jiný šikovný rozený lhář se tak ale často nezdá vůbec, nikdy proto nenechte svoji pozornost opravdu spadnout na nulu a vždy si o lidech aktualizujete informace. Nikdy nevěřte své paměti, jelikož ta má sklony se mýlit, použijte rozum a logiku („Hned mi ukažte tu zraněnou osobu!“), potažmo instinkt někoho u vás.
Na druhou stránku věcí, jsou věci a situace, kdy je pro vás lepší lhát a to lhát efektivně. Ale pozor vážení čtenáři, určitě tím nechceme u vás standardně vyvolat tento režim u lidí, co vám věří. Lidé, co vás mají rádi a hlídáte si záda v přestřelce, tak těm se samozřejmě nelže. Komu věříte, tomu nelžete!
Pravdomluvnost je dobrá volba z dobrého důvodu (lhář si musí pamatovat, co komu řekl, což je spousta práce navíc v jeho hlavě). A jistá míra důvěry je jediná věc, jenž otáčí kola společnosti znovu dále a dále.
Když tedy nepočítáme nejrůznější náboženské a legální přísahy, tak jedna ve správném čase a na správném místě bude možná nezbytná k tomu, abyste splnili cíl s minimem ztrát.
Dobrá lež řečená uvěřitelně udrží v neznalosti jak partu, na níž jste právě narazili, tak i víru vašeho potomstva v Ježíška. A může vám to zachovat i více věcí, když to z vás někdo bude páčit při mučení. Může to dokonce pomoci více upokojit truchlící, když vzlykají a zeptají se, zda jejich rodina trpěla před smrtí.
Neříkáme, že máte neustále porušovat vaše zásady rovných lidí, ale i lež může být občas užitečná a použitá jak k dobru, tak ke zlu.
Pokud už se chystáte zalhat, tak si nastudujte pro lež se ukazující znaky, jak ji spatřit, o jakých mluvíme. Když už musíte lhát, tak lžete odpovědně.
Odhalení lži závisí na dvou hlavních komponentách: určení spolehlivé základny pro daný charakter a jeho chování v nestresové situaci a poté, když jsou ve stresovém stavu, jenž se může projevit různými tělesnými znaky a projevy.
První část je relativně jednoduchá. Když je někdo klidný, relaxovaný a necítí se ohrožený a vyslýchaný řadou otázek, jenž ho mohou ohrozit na životě, tak to je právě okamžik, kdy si musíte začít všímat, jak se chová.
Co je pro ně normální? Jsou expresivní nebo klidní? Jsou při hovoru živí nebo spíše velmi rezervovaní? Je jejich tón hlasu a rychlost mluvy rychlá a krátce odsekávaná? Nebo znějí vesele a hovoří obsáhle?
Všimněte si, že dokonce i některé faktory, jaké se standardně berou za lhaní i pravdu jsou dost možná prostě součástí jejich osobností.
Asi sami o sobě neindikují, že jsou ve stresu a ohrožení nějakém. To vše se musí brát poté v tomto a pak i novém kontextu pro jejich chování. A to vše ještě přefiltrovat skrze jejich tzv. jejich osobní standardní komunikaci a chování.
Pamatujte, hledáte odchylky. Hledáte věci, jenž nejsou normální.
V další řadě zvažte jakékoliv indikátory nebo jaké znaky vypovídají. Toto je druhá část rozpoznání lhářů a obvykle to má podobu dvojice věcí: uklidňující reakce a nervózní reakce.
První kategorie věcí (uklidňující reakce) jsou věci, jaké lidi dělají proto, aby si snížili vlastní úroveň stresu. Už jste je asi dost často u lidí okolo viděli nebo i u sebe, když jste ve stresu nebo nejistí.
Věci jako dotýkání se nebo péče o pleť, skřípání zuby, změna tvaru rtů a hýbání s nimi, hraní si s vlasy, zakrývání očí, mnutí krku nebo vlasů, to vše jsou věci, jaké lidi dělají, aby se uklidnili. Každá osoba má svůj balíček uklidňujících reakcí a chování, jenž vytahují v každé stresové pozici a to jednotlivě nebo celou skupina (náhodně, postupně, …).
Druhá skupina jsou nervózní rekce nebo věci, které se mohou u vás podvědomě či autonomně objevit na fyzické úrovni poté, co se cítí někdo ohrožený nebo vystrašený.
Jde o věci jako zpocené dlaně, krátký dech, suchá ústa, koktavost, „zmražení“, zkřížení nohou / pohnutí nohama okolo křesla, klepání na stůl nebo odskakování nohama, hryzání nehtů, trhavé / škubavé pohyby hlavou nebo očí atd.
Je klíčové, abyste sledovali tyto uklidňující reakce i nervózní reakce od začátku u osoby, s níž mluvíte od začátku a to z důvodů, jaké budou patrné v dalších kapitolách. Zde je prozatímní seznam věcí vypovídajících o ostatních něco a na co si dát pozor.
Lidé to vše dělají proto, aby doslova odblokovali stresující realitu, jenž je před nimi.
Následující znaky prozrazující jsou velkými indikátory toho, že je zde nějaký velký klam v průběhu. Jak jsme naznačili navrchu, není to stoprocentní věc, ale věci na tomto seznamu jsou znatelně více signálem nějakého podvodu.
Mnozí lidé, všech věků i kultur mohou vykazovat tyto klamné znaky, což je dělá ideální testovací subjekt posléze na to, zda vám někdo lže nebo ne.
Opět ale pozor na to, že zkušený psychopat nebo podvodník ani nemrkne a přesto bude lhát.
Ještě před tím, nežli bude čas začít s přijitím na kloub lži, tak nejprve si musíte nastavit hranici pro chování pro osobu, k jaké hovoříte.
Pamatujete, jak jsme zmiňovali nahoře že všechny ty pohyby při stresu a nervózní pohyby ze stresu mohou být i běžnou součástí lidské povahy?
To je důvod, proč potřebujete určit nejprve tzv. základní běžný stav, abyste mohli odlišit pohyby normální od těch abnormálních (těch, co se obvykle objevují při lži a daná osoba se bojí, že ji chytí někdo). To je, jak ji chytíte.
Ale uvažte toto, speciálně když mluvíte s někým, kdo vás moc nezná nebo s vámi není obeznámen. Pokud má někdo sociální fóbii v aspoň mírné formě, tak mluvení s novými lidmi je samo o sobě znervózní.
Je tedy možné dostat pár falešných pozitivních vjemů ve zcela první konverzaci. Když nedokážete odlišit lež od tiku, jak poznáte, že je někdo podloudných myšlenek?
Odpověď je prostá: začněte dávat dobrou pozornost tomu, co říkají jejich projevy tehdy, když je neznáte ještě a víte, že jsou nervózní. Tak třeba hned na úvod konverzace nebo když jsou již stresovaní. Ty stejné projevy se nejspíše posléze projeví tehdy, když je budete šacovat na lež.
Při chytání někoho při lži se snažte nevypadat jako tradiční duo dobrý / zlý policista známé z každé TV show. Každý bude poprvé vystresovaný z této situace – včetně vás. Vám jde o potvrzení lži, nikoliv o doznání – to je důležitý rozdíl.
Abyste skutečně zjistili, co je pravda a co není, tak je nejdříve musíte uklidnit nebo je nechte mluvit zpočátku normálně relaxovaně před tím, nežli vytáhnete svoje dotazy opravdové a hlavní, co je mohou rozrušit.
Částí toho je vystavění důvěry a vzájemné porozumění. Částí toho je i známé hovoření o ničem. Možná se věnují nějaké oblíbené aktivitě. Netlačte na ně, nezahánějte je to ohrady ani je nepřemlouvejte lichocením apod.
To, co potřebujete, je nechat je opravdu nejprve relaxovat (a upřímně!) natolik, že tomu uvěří, jinak tyto techniky nebudou fungovat. Když je někdo relaxovaný, tak začnete vnímat tyto projevy také.
Všechny tyto uklidňovací a zavádějící techniky by měly pomalu zmizet – pokud ne, tak je to logicky součástí jejich fyzického tiku.
Subjekt by měl viditelně relaxovat, naklonit se k vám nebo jít blíže a obecně vykazovat se být více otevřený jako uzavřený svým tělesným jazykem.
Nyní je ten čas, abyste na nich provedli veškeré testy znovu. Jaké výše uvedené chování zůstalo a jako zmizelo?
Ty, co stále zůstaly, jsou buď fyzické tiky nebo zvyky či signálem velmi nepatrně zvýšené hladiny stresu. Ty, co zmizely nyní zde již nejspíše značí velký stres. Takový stres, jaký někdo může zažívat tehdy, když se ho ptáte na nekomfortní otázky.
Když se chystáte někoho vyzpovídat, tak se nezaměřujte na dané téma hned a obratem. Stejně jako když vaříte žábu, musíte zvedat teplotu pomalu, nikdy ne najednou!
Je to konverzační dovednost, jenž chce čas a praxi stejně jako vše ostatní. Většinou ale chcete začít s dotazy mimo téma. Pak s tématy, jenž s tím lehce / nepřímo souvisí a nakonec to chce prohovořit přímo (a právě tehdy když očekáváte případné znaky lží). Tyto tři pomalé kroky zde musí být!
Pamatujte: vy jste ta nejdůležitější část tohoto systému na detektoru na lži. Musíte být proto jemně kalibrován a pozorný k detekci a identifikaci emocionálních odezev vašeho subjektu a poté zachytit ty, o jakých jsme výše mluvili.
Během celé této akce musíte sledovat dobře i pohybové a reaktivní odezvy této osoby a zvážit proti tomu váš názor a znalosti.
Pouze tehdy, když to provedete co nejlépe, tak si pomůžete s nějakým tím odhalením / informovaným závěrem.
Během své konverzace a posléze dotazů je vitální, že když kalibrujete danou osobu nebo když hledáte znaky, tak že se zeptáte specifickou otázku se specifickou odpovědí.
Jsou to tzv. „interogativa“: dotaz / interogativum s jasně zřejmou a oddělenou odpovědí. Žádný názor ani příběh okolo.
Pouze tehdy, když položíte tyto otázky, tak si můžete posbírat dost dat o dané osobě, takže naopak máte šanci dát z toho dohromady nakonec nějaký závěr na jejich důvěryhodnost / ošidnost.
Dokonce i během těchto otázek buďte slušní a přátelští a neptejte se moc agresivně.
Někdo, kdo je velmi vysazený na to, aby získal odpověď, tak dokonce i dvě nevinné otázky jsou dost na to, aby spustily stres tam, kde žádný nebyl. To subjekt zkompromituje a dobré čtení bude nemožné.
Buďte specifičtí, přímý, ale přátelští a společenský, družný, až neformální. Postoj „nebereme zajatce“ nechte filmům.
Je zde ještě další dílek této skládačky o detekci lží, o kterém byste měli vědět během své dotazovací i odpovědní části. To jsou opět vnitřní specifické typy chování jenž občas vykazují lidé, co lžou během konverzace.
Jeden každý může být právě tím krokem, jenž jednoznačně rozhodne, takže mějte oči a uši otevřené.
Když si někdo něco musí zapamatovat, myslí na něco, vizualizuje si koncept nebo jen lže zkrátka, tak věda naznačuje, že to, jakým směrem mají očí značí, zda jsou důvěryhodní. I když to zní fantasticky, je to pravda – teorie má za sebou skutečnou vědu.
Prozrazení vypadá asi nějak takto: když si někdo vybavuje něco, co se stalo a co je pravda, tak jejich oči míří směrem doprava a nahoru (z jejich pohledu bráno vždy!), když si vyvolávají tuto vzpomínku.
Když ale naopak myslí na něco, co je vymyšlené, vytvořené v jejich mysli, tak jejich oči udělají přesně opačný krok: zamíří doleva a nahoru.
Souvisí to s logickou / kreativní částí mozku, takže do opravdových detailů nepůjdeme. Pokud vás ale tento „bug“ v lidské psychologii zajímá, více najdete na speciálních stránkách.
Vše co ale potřebujete vědět pro praktické účely je to, že osoba, s níž mluvíte a daná osoba si musí něco vybavit při konverzaci, tak když jim oči zajedou nahoru doprava (z jejich posedu bráno), asi říkají pravdu. Když to bude nahoru doleva, dost možná lžou.
Něčí přístup musí vždy odpovídat tématu, o jakém je řeč. Pokud je někdo obviněn z něčeho, co neudělal, asi ho to spravedlivě naštve.
Mělo by je to naštvat / nastartovat a vyděsit. Pokud k tomu ale nedošlo a jsou chladní, neteční a odtažení, tak asi jednáte se lhářem. Jednoduše řečeno, tehdy obvyklá reakce jejich těla neodpovídá situaci.
Obdobně, když někdo empaticky zkouší přesvědčit ostatní, že je něco pravda, tak to jejich postoj i výraz bude odrážet: jejich váha se bude přesunovat, budou gestikulovat s rukama a jejich oči odráží to, co říkají.
Kdokoliv vykazující přístupovou neslučitelnost, tak podle všeho bude výrazně více statický, uzavřený a klidný, takže to nebude odpovídající vážnému zážitku / informaci. To opět ale vždy neplatí!
Umění odečíst a pochopit vzorce chování a neslučitelnosti v něčím přístupu, což může znamenat, že daná osoba lže, je více umění než věda. A bude to od vás chtít dedikovaný přístup, praxi a aplikaci před dosáhnutím mistrovství.
Zvládnout ale tento typ dovednosti může být zcela klíčové pro vaše přežití tehdy, když budete žít po nějaké katastrofě.
Je jedno kdo jste a odkud jste, vždy zde bude na vás někde čekat další lhář těšící se na to, aby vás využil a podvedl. I když vás možná o nic neokradl, stále to může být nastrčené zdržení, zatímco jeho skupina dělá něco jiného.
S podobnými dovednostmi ale takovéto podezřelé lidi můžete ihned ověřit a nenápadně zjistit, jaké jsou jejich skutečné záměry.